Kolik z toho, co si myslíš… je opravdu tvoje?
- ipardova
- 4. 5.
- Minut čtení: 1
Jsou dny, kdy se probudíš…a hlava už jede.
Myšlenky, scénáře, pocity. Něco tě tlačí, něco tě rozčiluje, něco tě stahuje dolů.
A většinou to bereš jako samozřejmost.„To jsem já. To jsou moje myšlenky.“
Jenže co když ne?
Kolik z toho, co se ti honí hlavou během dne, je opravdu tvoje…a kolik jsi jen posbírala po cestě?
Z lidí kolem sebe. Z prostředí, ve kterém jsi. Z nálady, která je zrovna ve vzduchu.
Možná to znáš.
Přijdeš někam v klidu…a za chvíli jsi podrážděná, nervózní nebo pod tlakem.
Bez zjevného důvodu.
A začneš to řešit. V hlavě. V sobě.
Analyzuješ, přemýšlíš, hledáš, co se děje.
Jenže co když se neděje nic „s tebou“?
Co když jsi jen zachytila něco, co kolem tebe bylo…a tvoje hlava to okamžitě přijala jako vlastní?
Většina z nás je zvyklá řešit každou myšlenku.
Rozebrat ji. Pochopit ji. Opravit ji.
Jenže tím jí dáváme váhu. A čím víc váhy má, tím víc nás ovlivňuje.
Co kdyby to šlo i jinak?
Ne každou myšlenku rozebírat. Ne každou emoci brát jako svou.
Ale jen si všimnout:
👉 Je tohle opravdu moje?
Někdy už jen tahle otázka stačí, aby se to uvolnilo.
A najednou máš víc prostoru. Víc klidu. Víc sebe.
Protože když přestaneš řešit všechno, co se objeví v hlavě…
začneš zjišťovat, co z toho je opravdu tvoje.
A co ne.
Pokud máš pocit, že tvoje hlava jede pořád naplno a těžko se z toho vystupuje,
možná tě bude zajímat další kurz, kde jdeme s tímhle tématem víc do hloubky
Komentáře